Člověk a duchovní realita

Tvoření reality vychází z ducha od vědomí ducha. To platí i v projevu ducha „za závojem“, za „zrcadlem“, tedy i pro člověka a jeho smyslové informace. Jelikož duch tvoří realitu, tvoří vlastní informační mapu, kde jakýkoli scénář, děj, osud, podněty, běžící akce a reakce měnné každé „teď“ vůlí.

Člověk, celková duševní bytost, vstupuje ve světě do prostředí, které je sdíleným zrcadlením v projevu běžící interakce informací, v singularitě na jednotlivých myšlenkových úrovních a v projevu zdánlivě vnějším (vnímaným jako svět lidí). Tak jako duch duše má své úrovně dle pater vesmíru, kde se projevuje, tak mysl, projev ducha v informačním zrcadlení má své úrovně. Tak jak je svět lidí zrcadlením projevu astrálního, tak i člověk a jeho multidimenzionální mysl (jeho duch) zde vstupuje do sdíleného prostředí, které je myšlenkovým multidimenzionálním prostředím (víceúrovňovým dle pater vesmíru).