Člověk, celková duševní bytost, vstupuje ve světě do prostředí, které je sdíleným zrcadlením v projevu běžící interakce informací, singularitě na jednotlivých myšlenkových úrovních a v projevu zdánlivě vnějším (vnímaným jako svět lidí). Člověk, bytost lásky, se ve sdíleném prostředí projevuje vůlí a jednáním svého celkového projevu v zrcadleních, i mimo zrcadlení.
Informační uzel je popis mysli v projevu jednotlivých frekvenčních úrovní. Tak jako duch duše má své úrovně dle pater vesmíru, kde se projevuje, tak mysl, projev ducha v informačním zrcadlení má své úrovně. Svět lidí je zrcadlením projevu astrálního, tak i člověk a jeho multidimenzionální mysl (jeho duch) zde vstupuje do sdíleného prostředí, které je myšlenkovým multidimenzionálním prostředím (víceúrovňovou dle pater vesmíru).
Tak jako člověk v projevu individuality je svobodnou bytostí, mající vlastní tělo a mysl, tak jeho duch je svobodnou bytostí, mající vlastní elektromagnetické pole vycházející z frekvence 0 a to v jakémkoli zrcadlení. Člověk si proto i v projevu „holografickém“ v zrcadle světů, dějů, scénářů a skutků zachovává svobodnou mysl a podněty mysli ve sdíleném prostředí světa, který je sdílen i na úrovni myšlenkových úrovní.
Informační mřížky, tedy šumění akcí a reakcí základních duchovních částic (informací v informačním zrcadlení), vytváří patra dle jednotlivých frekvenčních úrovní vesmíru. Člověk svým duchem, včetně svých myšlenkových úrovní, vstupuje do sdíleného víceúrovňového prostředí světa, simultárně běžících informací a jejich interakce v informačních mřížkách, kde si zachovává svobodu svého ducha, svobodu své mysli, kterou prostupuje láska plynoucí z frekvence 0, z duševní frekvence. Základní duchovní částice rezonují dle své frekvence a tak i duch a jeho zbarvení v astrálním prostoru. Rezonance přitahuje a dotahuje dle vibrace základní duchovní částečky, a tak i informace se slučují a odlučují dle rezonance částeček, které informační zrcadlení tvoří. Žádná částice se nemůže dostat do vyšší frekvence, pokud nenabude danou vibraci, a tak i informace, které tvoří myšlenky, nemůžou se dostat výše, pokud nenabudou vyšší náladu.
Vědomí stav
Z pohledu člověka prožíváme život ve světě, kde se narodíme a umřeme. Můžeme zde mluvit o dimenzi našeho známého vesmíru. Vnímání se odvíjí od:
- zrcadlení duchovní úrovně (myšlenkové úrovně) jako hmotného světa běžné reality lidí; vnější podněty
- vnitřního světa mysli lidí (zdánlivě individuální); vnitřní podněty
a + b = celkové zrcadlení dané úrovně reality.
Projev ducha duše je zde manifestován jako mysl člověka (či jiné bytosti) a jeho prožití ve světě “Vnějším” (který je ovšem součástí světa vnitřního; smyslové informace). Myšlenky jsou informační proudy duchovního světa, prioritně od duše přes ducha duše do on-line prostředí mysli (pro člověka dobré zvědomit si a procítit v mysli vstupní podněty, napojení a přicházející data i energie). Myšlenky zrcadlí v informační rovině dané frekvence akce a reakce “zrnění” astrálního, duchovního pole, tedy zrnění akcí a reakcí polarit + 0 – v každém okamžiku (každé teď). Informace je tedy základním zrcadlením. Informace, které lze projevit mnoha zrcadleními, mnoha projevy.
Základní zrcadlení se opírá o základní zrcadlení dimenzí “tak jak je nastavil vesmír”. Z pohledu duchovního je zrcadlení informací (zrcadlení astrálního šumění) zrcadlením myšlenkových úrovní, na základě struktur a forem energetických. Projevy realit “Světů” probíhají jako projev hmotného – myšlenkového zrcadlení (dobré vysvětlení je sen). Hmotného – myšlenkového zrcadlení, které taktéž jako vše v myšlenkových úrovních probíhá na základě synchronicity, kauzality a singularity informací a na základě struktur a forem energetických. Pozn. Zrcadlení se může měnit, ovšem vždy na základě interakce/ šumění základních duchovních částic +, – a 0 (Kapitola č. I), tedy základní astrální úrovně.
Vědomí člověka je stav mysli bez myšlenek, tedy bez jakýchkoli podnětů myšlenkových, pocitových, smyslových, emocionálních, automatických, “podvědomích”, “nadvědomích a dalších. Je to stav existence od stavu 0, stav jsoucna, stav “Já jsem”, stav Lásky. Z astrálního pohledu jde o projev jednotné úrovně (harmonická frekvence 0), tedy duševního paprsku (kapitola III), centra O (kapitola II). Duševní projev je projev individální jednotné úrovně do různých hustot vesmíru, vytvořeného taktéž jednotnou úrovní (duševní paprsky).
Vědomé, tedy neustále vnímané, napojení na tento stav je naprosto zásadní pro to, aby mysl člověka neovládali jiné podněty, jiné úrovně, jiné duchovní myšlenkové entity v informačním rozhraní jedné úrovně, ale i celé astrální úrovně (všech pater a stanic), viz. tučně zvýrazněné výše. Duševní napojení (vědomé) je neustálá součást, je to základ celé bytosti. Člověk, který není zcela ztotožněn s akcemi svého ducha v informační mřížce (myšlenkové úrovně své duše), se nemůže orientovat v informačním rozhraní, viz. Vše tučně zvýrazněné výše. Mysl totiž vždy operuje v celé informační mřížce, napříč dimenzemi, vždy zaměřená na frekvenci, ve které se stav mysli aktuálně nachází. Člověk by tak měl vycházet při myšlení v každém okamžiku ze stavu duše (stavu 0), a své elektromagnetické pole (informační úroveň duše) rozpoznat v celkové informační mřížce (prostředí; kapitola 2.3.). Pokud se člověk ztotožňuje s myslí, vnímá skrze svého ducha informace i okolní z prostředí, se kterými se může ztotožňovat, “viz. znovu přečíst tučně zvýrazněné výše”. V mysli tak nedokáže identifikovat podněty mysli, které mu jdou od ducha jeho duše a ty, které jsou součástí informačního pole, vnímané duchem.
Člověk, jelikož je projevem v realitě, ovšem stále projevem ve světě duchovním, je svobodnou bytostí vědomou s právem vědět veškeré existenční informace, fakta a skutečnosti, které se týkají jeho existence a především počátku jeho existence.
Informační mřížka
Informační mřížka je informační rozhraní základních duchovních částic, které zrcadlí stav duchovních částic a jejich změnu, zároveň na všech frekvenčních úrovních. Informační mřížka je tedy celkovým projevem akcí a reakcí na multidimenzionální duchovní úrovni základních duchovních částic v projevu informací. Stejně laděné informace (na základě duchovních částic), vytváří informační celky, kterým říkáme úrovně reality/dimenze/patra (viz. kapitola č. 2.4., 2.5., 4.5). Tento celek získává frekvenci podle vibrací částic a informace podle polarit takových částic.
Jednotlivé úrovně informační mřížky dle frekvencí vytváří informační proudy (myšlenky), proudící dle akcí a reakcí informací jako v labyrintu/síti dané úrovně. Celková informační mřížka by pak vypadala jako překrývající se patra labyrintu s různou rychlostí zrnění duchovních částic. Akce a reakce informací proudí ve společném rytmu, vlní se, ovlivňují se a dějí se v zrcadleních ducha (například ve světě). Jsou veškerým projevem myšlenkovým nehledě na individualitu myslí, dějů, skutků, činů, “vnějších projevů”, “náhod” a „ovlivnění“. Vše, včetně všech myšlenek, se děje a rezonuje na základě akcí a reakcí informační mřížky ve společném rytmu.
Obrázek znázorňuje různé úrovně realit jako různě barevná patra informačního labyrintu. Čím jsou vibrace nižší, respektive základní duchovní částice vibrují méně, tím je nižší i celková frekvence dané úrovně. Vizuálně si lze “představit” patra labyrintu jako i jako například duhové spektrum, nebo stanice rádia s různými frekvencemi.
Představme si stabilitu základních duchovních částic zrcadlících informace v takovéto informační mřížce jako zrnitou obrazovku. Zrnění ovlivňující se v procesech akcí a reakcí informací. Když frekvence částic stoupnou nebo klesnou, dostanou se výše nebo níže po vertikální ose. Zrnění částic s vyšší frekvencí je více světlé a částice vibrují rychleji, zrnění základních duchovních částic s nižší frekvencí je více šedé a částice vibrují pomaleji (kapitola 4.5.). Dle toho se dělí na frekvence a fungují v různých úrovních informační mřížky. Procesy informací (myšlenky nesoucí energetickou stopu) pak fungují v proudech a rytmech vzájemného ovlivňování (kapitola 1.5. a 1.6.), avšak vyšší patro labyrintu mohou dosáhnout pouze při zvýšení vibrací (pokud jsou disharmonie harmonizovány).
Vědomí v informační mřížce
Vědomí je jako anténa prostupující dimenzemi, kde vůle ducha duše procesuje informace na celé úrovni synchronicity informací. Mysl mentální úrovně ducha stává informačním uzlem v informačních rozhraních úrovní realit. Akce a reakce udávají vývoj, změnu, děje. Při vyšším napojení jsou informace, jejich akce a reakce, na celé úrovni synchronicity více zřejmé a postupně mysl, tedy i mentální úroveň, začíná procesovat informace na celé úrovni synchronicity, harmonizuje se a vibrace stoupají.
Vědomí lze znázornit jako duševní sloupec pronikající do duálního vesmíru, projevující se na různých úrovních reality, tedy patrech labyrintu. Lze vlastně o stejné zobrazení jako u předchozího obrázku.
Informační úroveň ducha jako informační uzel v informační mřížce
Jak je zřejmé z kapitoly 2, duše a její duch (elektromagnetické/informační pole), prochází všemi úrovněmi (frekvencemi), kde se manifestuje. Tak jak se duch projevuje na různých úrovních/frekvencích/dimenzích, tak vytváří ve celém projevu informační uzel v informační mřížce. V celkovém projevu ducha ze zpětného pohledu zrcadlení se zdá, jakoby všechny úrovně, všechny frekvence, byly v jedno teď na stejném místě ve stejný čas.
Informace procházející duchem, z pohledu mentální úrovně myslí, jsou vždy ovlivňovány vyrovnáváním polarit jeho ducha (viz. kapitola 2.5.) a zároveň jsou součástí akcí a reakcí celé informační mřížky, tedy úrovní, kde se duše projevuje (viz. kapitola 2.4. kalibrace elektromagnetického pole; 3.4.). Vyvažování frekvencí (harmonizace) je v mentální úrovni dané náladou zvyšující úrovně vědomí. Podle nálady, frekvence mysli, se pak napojuje mysl na odpovídající frekvenci (i v zrcadlení synchronicity). Při dobré náladě (vyšší frekvenci) se mysl naladí na vyšší patro labyrintu. Při vyrovnané frekvenci mřížky se nálada nemění, při otevřené a vědomé mysli člověka si náladu ovlivňuje vůlí sám člověk. Při otevřené “nespící” mysli člověk jedná v souladu se svým počátkem jako jeho projev a nechá se unášet rytmy a myšlenkami akcí a reakcí pokud o to nestojí. Láska je nejsilnější energií a vůle je projevem lásky.
Když je mysl uvědomělá (vědomá), postupuje od duše i v nižších náladách a procesuje informace od duše (od 0) a nikoli podle informačních toků v nižších patrech labyrintu (obr. č. 25). Vždy tak procesuje v klidu informace z nejvyšší frekvence od duševního paprsku a zůstává vyrovnaná i v nižších vibracích, kde jsou polarity dále od osy 0 (viz. kapitola č. 2).
Vyrovnání zvyšuje frekvence a dochází k naladění na vyšší a vyšší patra labyrintu.
Duch Země, informační platforma vesmíru
Multidimenzionální úroveň Země je informační rozhraní, platforma, kterou bychom mohli označit jako obrovský informační uzel vesmíru, vždy fungující na základě 7 vesmírných zákonů (kapitola 1). Informační platformu lze brát z pohledu jednak informačního, ale i z pohledu celistvého, duchovního, formálního časového a prostorového, který nám je chápáním blíže. Informační platforma akcí a reakcí je projevena primárně vůlí “Země” jako takové, tedy samostatným centrem O Země, se svým elektromagnetickým polem (kapitola 2.2.). Jde o duši Země, hvězdu, projev lásky, jednoty, přičemž její duch (elektromagnetické informační pole), lze označit jako informační platformou země. To, jak vnímají Zemi lidé, je skrze zrcadlení informací na jejich úrovni reality (viz. kapitola 4.7). To, že na planetě lidé nevnímají další “stanice rádia” neznamená, že zde nejsou.
Duše člověka, se v prostředí Země ocitá v elektromagnetickém poli země, tedy v informační platformě, kterou ovlivňuje elektromagnetické pole duše (viz. kapitola 2.6. a 2.7.). Duše a její duch (elektromagnetické pole) vyrovnává akce a reakce s multidimenzionálním prostředím duše Země a elektromagnetickým polem Země.
Na zemi působí více labyrintů, jakoby na zemi bylo možné naladit více stanic na rádiu. Tudíž země není prostředím, kde by působil pouze jeden labyrint s jednou neměnící se frekvencí. Respektive základní frekvencí informační mřížky země je stabilní frekvence zrcadlení lidí a jejich běžné myšlenkové úrovně (řekněme běžného náladového rozpětí běžného člověka). V případě, že by lidstvo částečně nebylo ve spícím stavu, do této frekvence a mřížky by se nemohli nabourat “jiné labyrinty” a frekvenční úrovně. Lze tedy říci, že za zcela “probuzeného” stavu mentální úrovně lidí a vědomé všestranné duchovní podstatě (viz. poznámka kapitola č. 5.1. kurzivou), by myšlenkové úrovně každého člověka (celková mysl) nemohli ovlivnit podněty a žádné vstupní informace on-line prostředí z níže, ale i z výše frekvenčních labyrintů (viz. tučně zvýrazněné výše). Spící stav není v souladu se základními principy a zákony lásky a existence. Lze připodobnit k porušování základní ústavy práv a svobod existenční bytosti. Změna tohoto stavu je nyní procesem astrálním, který probíhá.