Jednota a vzájemné ovlivňování
Frekvence 0 je absolutní harmonií, stavem mimo duální vesmír i ve vesmíru se prolínající, stavem. Ten se prolíná v potenciálu harmonie základních duchovních částeček nesoucích polaritu a dle polarity vibrujících určitou frekvencí.
Vesmír tvořený základními duchovními neutrálními částečkami s frekvencí 0 a základními duchovními částečkami s polaritami – a +, vytváří škálu frekvencí dle toho, jak rychle částečky vibrují díky energii plynoucí od frekvence 0. Vesmír tedy je elektro(+)magnetickým(-) polem svého harmonického středu s frekvencí 0, která se ovšem prolíná v celém vesmíru. Celý vesmír, veškeré frekvence až k frekvenci 0, vytvářejí harmonii v duálním prostředí. Pokud se v prostředí škály frekvencí vesmíru, v elektromagnetickém poli vesmíru, objeví proud s frekvencí 0 (v kapitole popsáno jako centrum O), vytváří tento proud ve frekvencích vesmíru své vlastní elektromagnetické pole. Tak se může harmonizovat dle vibrování svého prostředí. Takový to proud pak tvoří základ jakékoli vesmírné bytosti.
Základní duchovní částečky rezonují dle elektromagnetismu a jsou přitahovány a odtahovány bez ohledu na čas a prostor. A tak jakákoli částečka je přitahována i odtahována jakoukoli ve Vesmíru a kdykoli v budoucnu, v minulosti, v přítomnosti i v jakémkoli jiném čase, každé „teď“ co existuje. Žádná částečka s určitou polaritou se ovšem nemůže dostat do prostředí vyšší frekvence, pokud danou frekvenci nenabude (tedy nezkrátí se vzdálenost od vertikální osy, obrázek č. 1). Tímto vše probíhá v proudu singularity, ve vzájemném ovlivňování a rezonanci, v astrálním prostředí, kde se základní duchovní částice mohou zrcadlit v informačních proudech (myšlenkách).
Proud s frekvencí 0 v prostředí nižších frekvencí tedy vyrovnává své polarity pomocí svého elektromagnetického pole, svého ducha.
Zrnění Vesmíru
Zkuste si představit Vesmír nikoli tak jak ho vidíme vizuálně a myšlenkově, jako prostor a fyzikální jevy, ale jako světelnou škálu, včetně všeho, co v ní probíhá. Tam, kde je víc světla, tam duchovní částečky kmitají velmi rychle (mají vyšší frekvenci), tam, kde je méně světla, tam je zrnění pomalejší. Světlo je energie a bez energie není kmitání.
Když zavřete oči a zaměříte se na to, co vidíte, zjistíte v detailu, že můžete vnímat zrnění malých částeček. Toto zrnění lze při určitém cviku vnímat neustále i s otevřenýma očima. Zrnění vychází ze základních akcí a reakcí duchovních částic elektromagnetického pole.
Centrum O a jeho elektromagnetické pole
To, co vytváří elektro(+)magnetický(-) jev má vždy své vyrovnané centrum „O” s frekvencí 0 bez polarity (viz. kapitola 1.2.). Na obrázku 3 je vidět, kde neutrální frekvence vstupuje do astrálního zrnění základních duchovních částeček. To, co vytváří elektromagnetický jev ovlivňuje vibrování základních duchovních částeček svého prostředí a vibrování částeček zase ovlivňuje elektromagnetický jev, tedy i centrum O tohoto jevu. Polarity ovlivňují frekvence a frekvence ovlivňují polarity (viz. kapitola 1.3., 1.4. a 1.5.).
Pokud se neutrální centrum O nachází v prostředí duálního vesmíru s informačně nabitými částicemi (+ a -), vytváří polaritní elektromagnetické pole dle prostředí/frekvence (+ a -), ve kterém se nachází. Centrum O tedy ovlivňuje svým elektromagnetickým polem (na obrázku č. 3 koule kolem neutrální frekvence vstupující do astrálního prostředí) vibrování prostředí (okolí koule, okolí elektromagnetického pole), ve kterém se nachází a obráceně. Elektromagnetické pole centra O vždy harmonizuje polarizace okolního prostředí ke svému centru, stejně tak, jak to dělá Vesmír. Tedy na úrovni kousek od centra je již elektromagnetické pole s větší polaritou a vyrovnává okolní prostředí stejné polarity až tam, kam sahá elektromagnetické pole centra.
Když si celou tuto situaci představíme z pohledu informací, dochází k vyrovnávání polarit, a tedy vzájemné interakci informací elektromagnetického pole centra O a elektromagnetického prostředí ve kterém se centrum O nachází.
Celý vesmír je jedno elektromagnetické pole s vyrovnaným centrem. Pokud se pak v elektromagnetickém poli vesmíru nachází výňatek (centrum O), neboli harmonický paprsek shodný s nulovou frekvencí centra Vesmíru, vytváří své elektromagnetické vlastní pole, které ovlivňuje a je ovlivněno elektromagnetickým polem Vesmíru, ale i poli dalších takových center O.
Ovlivňování informací elektromagnetického pole
Jak ale k takové polarizaci a harmonizaci elektromagnetického pole centra O dochází? Lze si to představit jako jedničkovou soustavu, kdy obrovské množství základních duchovních částeček s vibrací centra O a jeho elektromagnetického pole interaguje obrovské množství částeček prostředí, ve kterém se centrum O nachází. Jde tedy o velké množství informací, velké množství +,- a „0”.
Úrovně elektromagnetického pole vesmíru
Nyní se vraťme ke kapitole 1.3. Již víme, že vše co má vyšší frekvenci (více vyrovnané polarity) se nachází výše na vertikální ose 0 a vše, co má nižší frekvenci (méně vyrovnané polarity), se nachází níže na vertikální ose. Pokud bychom rozdělili vertikální rovinu na patra dle určitého stupně frekvencí, dostali bychom teoretické úrovně dle výše frekvencí. Nižší patra by měla nižší frekvenci a vyšší patra by měla vyšší frekvenci. Vždy by vše směřovalo ku stavu 0 (kapitola 1.3.), jak ve vyšších tak i nižších patrech, dle vyrovnanosti polarit, jen by ve vyšších patrech byly polarity blíž ke středové ose 0 a v nižších patrech dál od vertikální osy 0. Základní duchovní částečky nabité polaritou se vzájemně vyrovnávají i v nižších patrech (nižších frekvencích). Mají tak jednotně neutrální frekvenci i za předpokladu, že jsou polarity dále od vertikální osy. To znamená, že centrum O si může udržet neutrální frekvenci i v nižších úrovních úrovních, kde jsou polarity dál od vertikální osy. Ramena váhy (obrázek v kapitole 1) jsou horizontálně zcela vyrovnaná, ale daleko od sebe (nižší frekvence).
Jednotlivá patra dle úrovně frekvencí můžeme charakterizovat svou vlastní barvou, tónem, teplotou a samozřejmě rychlostí vibrací zrnění základních duchovních částeček. Pokud se určité vyrovnané centrum O nachází ve vesmíru, jeho elektromagnetické pole se kalibruje dle svého prostředí přesně tímto způsobem. Tedy vytváří patra svého elektromagnetického pole na úrovni frekvenčních pater prostředí, které prochází. Elektromagnetické pole centra O, můžeme říct obal v duchovním světě, se tak projevuje duhovým spektrem (patry), kde se základní duchovní částečky harmonizují dle prostředí, ve kterém se centrum O nachází.
Z informačního pohledu lze elektromagnetické pole centra O označit jako duhu centra O, nebo ducha centra O. Tak, jak se duch projevuje v různých barvách svého barevného spektra (duhy), tak harmonizuje informačně nabité duchovní částečky dané barvy ku stejnému patru (barvě) elektromagnetického astrálního prostředí Vesmíru, ve kterém se nachází. Jednotlivé barvy elektromagnetického pole tak zastupují části ducha centra O, jako jeho duchovní úrovně. Můžeme je například nazývat jako zelený duch, červený duch, modrý duch, aj. celkového duhového ducha centra O. Tyto jednotlivé části spektrálního pole jsou zbarvené dle frekvenčních pater, nebo můžeme také říct dimenzí, kde se celkový duch projevuje. Modrý duch se pohybuje v modrém patru vesmíru, zelený působí v zeleném a tak dále. Jejich přesah je dán harmonizací základních duchovních částic v elektromagnetickém poli centra O.
Projev zrcadlení celkového ducha lze brát jako informační úroveň člověka (celková mysl), kdy se určité vibrační úrovně (dimenze) projevují na úrovni energetických center (zelený duch, červený atd.). A tak mysl funguje na bázi celého informačního spektra a skrze vnímání mentální úrovně je proces zrcadlen jako projev akcí a reakcí celkového ducha O.
Jednotlivé úrovně elektromagnetického centra se ovlivňují
Jak se ale s vibracemi svého prostředí vypořádává celé elektromagnetické pole centra O, tady duch centra O? Je třeba, aby informace společně vytvářely funkční celek, zvlášť a zároveň na všech úrovních vibrací (patrech), kde se centrum O projevuje. Obrovské množství informací – a +, se společně interaguje právě duchy různých barev (části spektra), ale zároveň i elektromagnetickou duhou celkového pole centra. V zrcadlení například modrého ducha se tak projevují informace své modré vibrace, ale i celkové duhy skrze proces harmonizace celkového ducha (elektromagnetického pole) centra O. Čím více se celkové elektromagnetické pole centra vyrovnává okolnímu prostředí, tím více se vyrovnává vibrace i v jednotlivých barevných zrcadleních.
Vzájemné ovlivnění center O a jejich elektromagnetických polí
Nyní si představme, že centrum O se nachází v prostředí jiného centra O (samozřejmě všechna centra O ve Vesmíru se nacházejí v elektromagnetickém poli Vesmíru, ale mohou se ovlivňovat i vzájemně), přičemž každé má své elektromagnetické pole, duhové multidimenzionální spektrum. Vzájemná pole, respektive duhové škály, které se přesahují, se vzájemně ovlivňují, respektive se interagují informace (akce a reakce). To vše je zároveň ovlivněno prostředím, ve kterém se centra O ve vesmíru nacházejí. Jednotlivá centra O jsou tak ovlivněna svými informacemi, jen s tím rozdílem, že je ovlivňuje přítomnost i dalších elektromagnetických jevů v jejich duhovém poli. Stejné barvy se tak prolínají a ovlivňují a vytvářejí informační rozhraní, neboli informační mřížky dané barvy na stejné frekvenční úrovni Vesmíru. Informační mřížka různých dimenzí (frekvenčních pater Vesmíru), vede u center O až ke stavu, kdy nejsou informace ovlivněny žádnými vlivy a dostávají se do neutrálně frekvenčního prostředí Vesmíru.
Simultánní ovlivnění a vyrovnávání
Připomeňme si, že čím blíž k centru O, tím víc světla v elektromagnetickém poli a tím víc kmitání základních duchovních částeček, tedy jejich vyšší frekvence.
Když se vzájemně ovlivňuje velké množství center O, kmitání na různých barvách duhy se interaguje (akce a reakce informací) a jedno centrum O ovlivňuje druhé svou polarizací, přičemž jednotlivé barvy duhy jsou na sebe napojené kdykoli, kdekoli, a jakkoli, bez ohledu na čas a prostor (podléhají principům v kapitole č. 1). A tak celý časoprostor vytváří úrovně stejné vibrace (dimenze), kdy nejvyšší úroveň center O, úroveň bez disharmonií, je vždy součástí vyrovnané úrovně 0. Tedy vychází z neduálního stavu vesmíru a je jeho neustálou součástí.
Ovšem vyrovnaná úroveň 0 je vždy součástí všech + i -, jelikož každá polarita má svou opačnou částici ku harmonickému stavu. Takto lze dojít k prvopočátku duálního vesmíru, kdy na počátku existence vesmíru byla pouze harmonická úroveň 0, posléze projevená skrze dualitu + a -, zrcadlící informace skrze náboj základních duchovních částic. Vesmír je tedy vcelku vždy v celkové harmonii i když z duálního pohledu manifestovaný – 0 +, projevující se rytmy, vzájemným ovlivňováním (singularitou a kauzalitou) na základě vibrací, tedy frekvencí dle vibrací základních duchovních částic.
Pokud v celkové informační mřížce určité dimenze nastane disharmonie informačních toků, může být vyrovnaná všemi centry O. Vyrovnaná prostřednictvím duhy určité barvy elektromagnetických polí center O, které se ve svých elektromagnetických polích projevují v dané informační mřížce. To platí i ve stavu, kdy se na jedné úrovni barvy ovlivňuje více center O, tedy mohou vzájemně vyrovnávat své elektromagnetické pole.
Informační podstata elektromagnetického pole = duch
Informační podstata elektromagnetického centra, duch, prochází spektrem všech barev, kde se elektromagnetická pole centra projevují (kapitola 2.4). Celý frekvenční prostor vytváří úrovně stejné vibrace. Nejvyšší úrovně se přibližují k centru svého elektromagnetického pole. Nejvyšší úrovní je úroveň centra O s vibrací stavu 0, tedy vyrovnaná úroveň 0. Úroveň centra O je také propojená bez ohledu na čas a prostor s celkovou neduální úrovní frekvence 0. Duch se projevuje dle situace svého centra O a vyrovnává informační polarity dle duhového spektra svého elektromagnetického pole, kde se projevuje. Interakce informací je ovlivněna prostředím centra O i informační mřížkou prostředí, ve kterém se duch nachází. Interakce informací je vždy ovlivněna směrem od centra O.
